Taoismus je jednak filosofií, jednak náboženstvím. Jako filosofický systém vychází především z díla připisovaného pololegendárnímu mistru Lao-c': Tao-te-ťing. Jako reakce na šířící se buddhismus byl později upraven do formy náboženství.

Základem taoistické cesty (Tao se překládá jako cesta) je rovnováha, harmonie. Té se taoisté snaží dosahovat nejen sami v sobě, ale též s ostatními a s celým universem. Vodítkem je jim Tao. Tao prostupuje vším, z něj vše povstává, ono je principem fungování všeho. Je nepopsatelné a neuchopitelné - můžeme pouze cítit jeho působení. Jednat v souladu s Tao znamená být v harmonii.

Kdo je v souladu s Tao, řídí se principem nečinění "wu-wej", jenž značí ne konat, ale nechat dít. Často to bývá mylně chápáno jako nečinnost a lhostejnost. Je třeba si však uvědomit, že součástí dění může být i akce taoisty, je-li to v souladu s Tao. Potom když by taoista nekonal, konal by proti Tao. Jednoduše to lze shrnout tak, že skutek má vycházet z Tao a ne z osobní vůle člověka. Wu-wej je základem taoistické meditace.

Taoismus je vlastně dost podobný buddhismu, respektive prvotnímu Buddhovu učení, ale mnohem více zdůrazňuje vztah člověka k přírodě. V přírodě a v ústraní, vymaněn z umělých zákonů a pravidel lidské společnosti dokáže Mudrc pozorovat působení Tao na svět kolem něj. Ve své poustevně na vrcholku hory zklidní svou mysl a dosáhne trvalé vnitřní bdělosti, v které všechny věci a jevy kolem vnímá jen jako projevy působení Tao.

Dosažení úplné harmonie s Tao znamená také zbavení se všech umělých kategorií a hodnot vytvořených lidskou společností. Pojmy jako Krásné, Ošklivé, Dobré, Špatné….. jsou jen umělé výtvory lidské mysli a je třeba se od nich oprostit. Život Mudrce potom už neřídí předsudky, jako je tomu u ostatních lidí, ale tiché poznání vycházející z jeho nitra. Dokáže "činit nečiněním", jeho činy mají ohromnou sílu, ačkoliv působí nenápadně, v harmonii s Tao, a výsledky jeho konání přichází jakoby samy od sebe, zdánlivě bez jakéhokoliv usilování.

Ačkoliv osamělá cesta Mudrce je oblíbeným idolem taoismu, samozřejmě je zcela běžné i praktikování v denním životě. K udržování vědomí jednoty s Tao pomáhá meditace a v orientálních zemích je zcela běžným jevech cvičení tchaj-ti či bojových umění ve veřejných parcích.

Taoisté rozvinuli práci s energií "čchi". Tím vznikly léčebné systémy pracující s vnitřními energetickými drahami a tlakovými body, jako akupunktura či akupresura. Také různé druhy cvičení využívají práci s energií. Nejznámějším je "tchaj-ti", ale též různá bojová umění, cviky pro zdraví a dlouhověkost. Pro cviky pro práci s energií se u nás na západě vžil souhrný název čchi-kung.