I-ťing je klasické dílo čínské starověké moudrosti, které uznávali a užívali již údajně Lao-c' a zcela jistě Konfucius, který ho opatřil komentáři. Jeho původ je však mnohem starší.
Obsahuje v sobě aspekt věštecký i filosofický. Ke knize si přicházíme pro věštbu, pro odpovědi na své otázky. Odpovědi, které kniha dává, však nejsou ve formě rad, ale popisu postojů, jež nutí k zamyšlení. A zde vystupuje filosofická hloubka knihy. Záleží totiž na tom, jak se k věci postavíme. Většina věcí není zcela daná a pokud pochytíme podstatu problému ještě v zárodku, nepříznivý vývoj se dá zvrátit.
Věštba se provádí za pomoci hodu tří mincí - dříve se užíval zdlouhavější způsob pomocí stonků řebříčku. Tímto se stanoví dva trigramy, neboli znaky o třech čarách. Kombinaci těchto dvou trigramů vznikne hexagram, který nalezneme v tabulce a přečteme si vysvětlení.
A ještě to nejdůležitější a to jsou proměny - neboť kniha bývá nazývána též Knihou proměn. Málo kdy obdržíme pevnou odpověď. Do věštby se promítá stav naší mysli a náš vědomý a především nevědomý postoj k dané otázce - trvalý, ale i momentální. Málo kdy bývá náš postoj zcela pevný. Většinou se pohybuje mezi několika stavy, které vzájemně mohou přepadávat jeden do druhého. I ve věštbě jsou některé čáry hexagramu proměnné, což mu umožní se přeměnit v jiný hexagram. Je třeba provést interpretace obou hexagramů, neboť udávají stavy, mezi kterými se v postoji k danému tématu pohybujeme.
Někdy se ptáme jen tak pro zajímavost, někdy nám na tématu opravdu záleží. Pokud nám záleží býváme více naladěni na téma. Pokud jsme více naladěni na téma, získáme přesnější odpovědi. Toť jedna věc. A druhá věc je, kolik si dokážeme vzít z odpovědi. To záleží na naší ochotě si něco vzít a především na našich životních zkušenostech. A u I-ťingu bohužel i na tom, jak jsme schopni porozumět orientálnímu způsobu myšlení, jež se od západního velmi liší.
Článek Tarot a I-ťing - filosofická orákula se zabývá srovnáním obou systémů a jak taková věštba vlastně funguje.