I-ťing Tarot

Tarot a I-ťing jsou nejznámější orákula. Někteří je považují za díla věštecká, jiní za díla filosofická. Jedni i druzí se k nim obracejí o pomoc o dočkávají se odpovědí. My se trochu podíváme na to, jak takovou odpověď může karetní či hexagramový systém vůbec dát a jaký je mezi oběma rozdíl.

Ač jsou oba systémy pokládány za věštecké metody, ani jeden z nich budoucnost nepředpovídá. Co odrážejí, je vždycky přítomnost. Ta v sobě obsahuje nejen Vaše momentální ladění, vědomé i nevědomé, ale také postoje k otázce a Vaše dispozice. Každý je predisponován k určitému způsobu jednání, k určitému způsobu vztahování se k věcem, k událostem. Jednak biologicky, jednak psychologicky, vlivem výchovy, rodiny, přátel, společnosti, svými minulými zkušenostmi. Toto všechno věštecké médium dokáže odrazit.

Předpovědět na základě toho budoucnost je věc dosti vratká. U člověka, který se nesnaží aktivně o sebepoznání a seberozvoj, dispozice dosti určují budoucí vývoj a k čemu přítomný okamžik naznačuje, pravděpodobně se také stane. Čím aktivněji se však tázající rozvíjí, tím spíše může být naznačená "budoucnost" zvrácena. Jistě i tak platí, že nemůžeme změnit všechno a mnohé vlivy z hloubi našeho nevědomí nás ovlivňují aniž bychom si to přáli a změna i při aktivním přístupu trvá celé roky.

Princip, na kterém obě orákula pracují, je principem nepříčinné souvislosti. Známý psycholog C. G. Jung tento jev nazývá synchronicita. Jsme zvyklí vnímat svět tak, že příčina plodí následek, tudíž jedna událost vyvolává událost další. Toto se nazývá kauzální (neboli příčinná souvislost). Akauzální (nepříčinná) souvislost však funguje jinak - k jevům dochází paralelně. Znamená to, že v jeden moment se přihodí třeba několik událostí, jež mají společného jmenovatele, ale ne společnou příčinu. Obvykle to označujeme jako náhoda. Možná to vypadá podivně, ale jen do momentu, než si uvědomíme, že kauzální souvislost má společnou příčinu, ale ne už společného jmenovatele. Zájemci se mohou zamyslet, co je podivnější.

A jak na tomto principu funguje Tarot a I-ťing? Jednoduše využívají jevu akauzální souvislosti s tím, že jedním z jevů jsou tažené karty či hody mincí, a druhým jevem je stav mysli tazatele, naladěného na otázku. Proto je také důležité si před dotazováním otázku opravdu zvědomnit. Každopádně obdržíte odpověď na svůj stav mysli, ovšem nejste-li si ho vědomi, máte odpověď, ale nevíte jak zněla otázka. Že každý vykladač pracuje jinak není na překážku, neboť podmínky jsou též zohledněny v onom společném jmenovateli. Samozřejmě princip funguje mimo hranice naší vědomé činnosti.


Toto tedy mají společné. Ještě si řekněme, v čem se oba uvedené systémy liší. Většinou to jsou jen formální záležitosti. I-ťing je orientální záležitostí a k jeho pochopení je třeba jisté dávky orientálního myšlení. Tarot je bližší západnímu člověku a užívá podobných symbolů jako evropské systémy, např. astrologie, alchymie, atp. I-ťing je dílo starobylé a snad vždy bylo chováno v úctě a vážnosti. Vznik Tarotu se datuje někam do středověku a byl šířen většinou potulnými cikány a věštci, kteří mu vdechli poněkud šarlatánskou příchuť. Nicméně oba systémy byly míněny jako prostředky sebepoznání a měly zprostředkovat náhled při rozhodování v životních situacích. Liší se též postup a médium - u Tarotu tažení karty, u I-ťingu hod mincí určí příslušný hexagram.

Snad jen jedna odlišnost je trochu víc než formalita. Týká se způsobu výkladu a interpretace. Pro Tarot existuje mnoho způsobů výkladu, některé jsou vhodnější pro konkrétní druhy otázek, jiné jsou jednodušší, pro rychlé použití. Tažením karty získáte pevný obraz - pokud ho chcete rozvíjet, je třeba upřesnění pomocí dalších karet. Proto také vzniklo tolik vykládacích způsobů. U I-ťingu je jeden vykládácí způsob. Nedává totiž pevný obraz, ale proměny. Sestavený hexagram má některé čáry proměnlivé a mohou se tedy změnit. Tím dostane obrazec zcela jiný význam. Je třeba vzít v úvahu oba významy, neboť se pohybujete někde mezi nimi a z prvého máte tendenci přecházet ke druhému. Odráží to čínský způsob filosofického myšlení, dle kterého jsou všechny věci ne pevné, ale v pohybu.


Předpokládá se obeznámení s Tarotem a I-ťingem

M.Šť.